Dominanty jihu: Queenstown & Wanaka

Tak jsme si poprvé na Zélandu dopřáli kratší dovolenou a na 5 dnů jsme vyrazili na jih Jižního ostrova, který je přeci jen z Christchurch trochu víc z ruky. Hlavními místy k vidění jsou na jihu kromě velkolepých fjordů (které jsme prozatím vynechali) města ležící u velkých ledovcových jezer – Wanaka a Queenstown. Okolí obklopují horské štíty, a tak o aktivity na těchto místech není nouze. Našli jsme si, že se v obou těchto městech nachází huby se sprchou a možností doplnit pitnou vodu, a tak jsme se rozhodli spát celý trip v autě bez jakéhokoliv ubytování (jinak většinou spíme alespoň 2x týdně v levném ubytování, hlavně kvůli sprše).

Cesta z Christchurch

Vyrazili jsme ještě večer po práci, abychom si druhý den trochu zkrátili cestu. Dojeli jsme kousek před městečko Ashburton, které je cca 100 km od Christchurch. Ráno jsme si ještě před další cestou skočili do kavárny na snídani, kde jsme potkali trochu švihlého Maora (původní obyvatelé Nového Zélandu) s tradičním tetováním po celém obličeji, který si k nám bez servítek přisedl a začal nám nabízet svoji knížku. Vyklubal se z něj bývalý vůdce místního gangu Mongrel Mob alias True Red, který strávil několik let v base a po návratu se rozhodl žít lepší život. Zrovna byl na cestě na své motorce do Queenstown, kam jel právě onu knížku prodávat. Za pár minut si mě svou bezprostředností a zajímavou story dostal, a tak jsem si knížku koupil a ještě si ho vyfotil i s jeho motorkou :-).

Cestou do Wanaky jsme minuli ještě krásná ledovcová jezera Tekapo a Pukaki, u kterých jsme se byli nedávno podívat (viz poslední článek), ale ten pohled na ně by člověka ohromil snad i po tisícátý. A tak cesta utíkala celkem rychle.

 

Kratší zastávka u jezera Tekapo a vyrážíme zase dál 🙂

Wanaka

Wanaka je celkem příjemné menší městečko, kterému se ale nedá odpárat status záchytného bodu mezi Queenstown a severem ostrova. Je plné turistů a cestovatelů s obytnými vozy. Celkem velký počet návštěvníků se ale rozprostřel po dlouhé pláži, okolních stezkách, obchůdcích a kavárnách a panovala pohodová atmosféra. Po delší cestě jsme neměli moc náladu někde běhat po kopcích, a tak jsme si našli odlehlé místečko kde jsme si lehli do stínu a krmili kačery 😀

Za východem slunce

Další den jsme měli v plánu vyrazit na známý výšlap na kopec Roy’s Peak, ze kterého je parádní výhled na celé jezero, městečko Wanaka a okolní krajinu. Je to cesta do strmého kopce – za 3 hodiny vystoupáte asi 1200 m. Už to byla pro nás lemry celkem výzva. Ale ještě k tomu jsme se rozhodli na horu vystoupit na východ slunce, zaprvé kvůli výhledům a zadruhé protože už před 8. hodinou ráno začínají nahoru proudit desítky turistů. Takže jsme se přemohli a vyrazili ve 3:30 za úplné tmy. Ta nám byla nápomocná především v tom, že jsme neviděli, kolik toho máme ještě před sebou :-). Cestou nahoru jsme potkali spoustu ovcí s jehňaty, kterým za silného měsíčního svitu zářily oči…což bylo trochu strašidelný. Na vrchol jsme to stihli akorát včas a za tu fušku jsme byli odměněni úžasným východem slunce a hrou stínů a rudého světla na okolních kopcích.

Cestou dolů už jsme potkávali desítky funících lidí mířících nahoru a upřímně jsme jim to na tom sluníčku nezáviděli. Po návratu dolů do Wanaky jsme konečně pocítili vyčerpání z výšlapu a spánkový deficit, a tak jsme to ještě zaparkovali u jezera a dali pár hodin šlofíka.

Sprcha nad zlato!

Později odpoledne jsme hledali místo, kde ve Wanace natankovat čistou vodu a narazili jsme na parádní místo, kde mají majitelé aut s certifikací Self Contained možnost vypustit nádrž se špinavou vodou, natankovat čistou vodu, ale dokonce si dát třeba i teplou sprchu (sprchy byly kupodivu perfektně čisté!) nebo využít Wi-Fi připojení. A to všechno zdarma! Z téhle služby jsme byli fakt odvaření, až jsme žasli, že za to nic nechtějí. K našemu potěšení jsme navíc zjistili, že stejný HUB funguje také v Queenstownu, kam jsme měli hned poté namířeno. Pokud by někdo projížděl těmito končinami, adresy těchto hubů najdete na této stránce. Třeba přijdou vhod 🙂

Queenstown

Queenstown je jen zhruba hodinu autem od Wanaky. Je to jedno z nejpodstatnějších turistických bodů celého Zélandu. A přesně toho jsem se trochu bál. Pro mě osobně turisti ničí atmosféru pěkných míst a vždycky radši volím míň známá místa, kde je třeba o něco horší výhled, ale skoro žádní lidé, než super výhled s kupou selfiečkujících Číňanů.

Město Queenstown
Queenstown ze známé vyhlídky, ke které se dá vyběhnout po trailu nebo vyjet lanovkou

A tenhle základní předpoklad se naplnil – Queenstown je natřísklý turisty. Centrum je plné nevkusných hotelů a člověk musí nějakou dobu hledat parkovací místo. Prostě něco, na co jsme si už při cestování na Zélandu úplně odvykli.

Hned na začátek jsme vyrazili do centra. Ten bylo naprosto parádní počasí a pláž jezera Wakatipu byla posetá lidmi, kteří sem vyrazili po práci s kamarády a kolegy. Někteří popíjeli nějaký alkohol, jiní si pochutnávali na nějaké dobrotě zakoupené v jednom z přilehlých podniků. Zkrátka a dobře, i přes ten počet lidí si Queenstown zachovává celkem pohodovou atmosféru. Okolí města navíc taky nabízí spoustu sportovního vyžití. Téměř z centra města začínají stezky po okolních kopcích. V blízkosti jsou jedny z nejlepších cyklistických tracků na celém Zélandu. A v zimě se zase Queenstown mění v lyžařské středisko. My jsme vyrazili na Kayak, což je jedna z dalších možností, jak se trochu kouknout po okolí a zároveň vypotit ty dobroty, co do sebe ve městě naládoval 🙂Na kayaku v Queenstown
Po pěkném dni v Queenstownu jsme vyrazili dál po pobřeží jezera Wakatipu a zakempili to na jednom místě, kde se dalo dobře zaparkovat přímo u pláže. Uvařili jsme si večeři a užívali jsme si výhled na zapadající slunce…načež jsme byli doslova sežráni otravnými písečnými muškami “sandflies”. Budeme ještě muset vykoumat, jak na ně!

Wakatipu lake
Večeře u jezera Wakatipu

Vzhůru do oblak!

Skydiving na Novém Zélandu

Další den ráno na mě Andrejka skoro hned po probuzení vybafla s větou “za 2 hodiny jdeme na skydiving, koupila jsem ti to k narozkám!”. Už nějakou dobu jsem mluvil o tom, že bych to zkusil, ale když si člověk představí, že bude mít za 2 hodiny vyskočit z letadla…no trochu se mi z toho zvednul kufr 😀 Ale co víc…Andrejka se rozhodla do toho jít se mnou!

Po asi hodině čekání na řadu jsme konečně přišli na řadu a nastoupili do letadla, které nás vyneslo do výšky 3 km. Potom se ozvalo zabzučení a rozsvítilo se zelené světlo. Já šel na řadu první…to znamenalo, že jsem se měl připravit na kraj letadla a čekat až se lektor, který byl za mě přivázaný, odrazí a poletíme. Řeknu vám, sednout si tam a koukat na ty 3 kiláky pode mnou, bylo celkem děsivý. Ale netrvalo dlouho a už jsme padali obrovskou rychlostí dolů. V první moment jsem měl pocit, že mám žaludek až někde v krku a přišlo mi, že ten volný pád trval jen chviličku. Pak jsme otevřeli padák a už jenom plachtili nad krásným modrým jezerem… Na to nezapomenu do konce života!

Zase domů

Ikdyž jsme poslední den měli celý vyhrazený na cestu zpět, rozhodli jsme si ještě ráno vyběhnout kopec nad Queenstown, kde měl být pěkný výhled. V mobilní aplikaci psali převýšení jen něco málo přes 200m, tak jsme si říkali, že se tím zas tak nezdržíme. Z dvouset metrů se nakonec vyklubalo víc než 500, a tak jsme si takhle nečekaně dali ještě celkem slušně do těla. Ale stálo to za to – z nadhledu ještě více vyniklo unikátní položení Queenstownu – modravé jezero a všechny ty vysoké hory kolem.

Protože nám výšlap díky boudě, kterou na nás programátoři trailové appky ušili, zabral víc než jsme čekali, museli jsme se po návratu dolů hned vydat na cestu. Teda “hned” v našem podání vypadalo tak, že jsme se ještě zastavili v pekárně v centru města a nakoupili kafe a croissanty. To se musí…ať ta cesta lépe utíká 🙂

Další články

Týden na Taiwanu

Adam Dobiáš

U nejvyšší hory Zélandu

Adam Dobiáš

Ostrov Nusa Penida – Bali ale méně mainstream?

Adam Dobiáš

Vložte komentář

Přidejte se k nám!Přihlaště se k odběru našeho newsletteru a získávejte upozornění na každý nový článek přímo na váš e-mail! :-)